Letošní MČR družstev mladších žáků proběhlo v Sezemicích, jednom z nejmenších měst Pardubického kraje. Úlohy pořadatele se zhostil oddíl 2222 ŠK Polabiny a nutno říci, že pořadatelé odvedli velmi dobrou práci. Ale pěkně popořádku.

View Larger Map

Zprava podle šachovnic: Jiří Navrátil, František Mrkus, Martina Fusková, Richard Štefaník, Ondřej Stuchlý, Pavel Němec. Doprovod: Pavel Fusek a Alena Navrátilová

Pětice našeho šestičlenného družstva byla vcelku jasná: zkušená čtyřka František Mrkus, Martina Fusková, Richard Štefaník a Ondřej Stuchlý byla doplněna Pavlem Němcem, pro něhož to měl být křest ohněm - na žádném podobném turnaji ještě nehrál. Pokud jsme chtěli pomýšlet na medaili, bylo nutné sehnat kvalitního hráče na 1. šachovnici, neboť "vlastní zásoby již překročily datum minimální spotřeby". Nakonec jsme vsadili na již odzkoušeného (tuším před třemi lety za nás již hrál) Jiřího Navrátila z Grygova. Jirka nás přece jen nezná zase tak dobře, proto s námi jela i jeho maminka, která jako zkušená šachistka pomohla i šachově.

Vyjeli jsme v pátek ráno. Odpoledne byla v plánu první 2 kola, tak jsme nechtěli ponechat nic náhodě. Jel jsem já a Pavel Fusek, sraz domluvený na 8:30. V 8:00 telefon, Pavlovi se pokazilo auto a jel krokem do servisu. Naštěstí se jej po vysvětlení situace ujali přednostně a za hodinku bylo opraveno a mohlo se jet.

Po dlouhé cestě bylo nutné si malinko odpočinout, dát si dobrý oběd a naladit se na vítěznou notu. Ihned po příjezdu nás čekalo milé překvapení - prezence proběhla velmi rychle a bez jakýchkoliv problémů.

Každému družstvu byl ve foyer přidělen stůl, kde bylo možné se sejít mezi partiemi, případně analyzovat. Co se hned tak nevidí, bylo zajištění strážníků městské policie zajišťujících bezpečné přecházení silnice na kruhovém objezdu přímo u Sezemického domu - místa konání MČR. Ubytováni jsme byli na internátu SOU automobilního v Dolní Rovni - cca 12 km od Sezemic. Pro ty, kteří nechtěli jezdit autem, byla zajištěna autobusová doprava z místa konání na místo ubytování a samozřejmě i zpět.

V prvním kole nás los posadil proti Slavii Orlové B. Zápas se vyvíjel vcelku jednoznačně, jediný bod jsme ztratili na první šachovnici, kde si Jirka neporadil s Vítem Kratochvílem.
Druhé kolo a Sokol Údlice. Tady již bylo třeba hrát pozorněji, nicméně jsme věděli, že TOP soupeři přijdou na řadu v sobotu. Zápas jsme vyhráli v poměru 4,5:1,5 a šli (tedy jeli) se ubytovat.

Za cca 20 minut jsme byli na místě. Hlad byl větší než touha po horizontální poloze, proto naše kroky vedly nejdříve do jídelny. Porce byly vskutku veliké, kdo měl ještě hlad, mohl si bez problémů přidat. Dostali jsme 2 pokoje - 4 a 5ti lůžkový. Ještě jsme si ani nestačili vybalit a děti už zasedaly ke stolu - v kurzu byli Osadníci z Katanu. Dětí 6, hra pro 4. Někde jsem viděl rozšíření pro 6 hráčů, určitě se vyplatí zainvestovat...

V sobotu hned ráno se ukázalo, jak bude celý den náročný. Frýdek sice jen s písmenem B, ale už jsme se dávno naučili, že proti Frýdku musíme hrát naplno za všech okolností. V zápase jsme měli namále, o čemž svědčí těsná výhra. Jak se ukázalo později, jedna z nejdůležitějších.

4. kolo: Frýdek-Místek A – ŠK Staré Město

Ve čtvrtém kole jsme už ušetřeni nebyli – pouze 3 týmy s plným počtem bodů a po Frýdku B Frýdek A, který měl příležitost pomstít své kolegy ještě zatepla. Hráči byli nabuzeni, dosavadní průběh bez prohry jim dodal sebevědomí. Velmi rychle jsme vedli 2:0!, kdy vyhráli Ondra a Pavel. Výhrou mě mile překvapil především Pavel, kterého jsem po každé partii (a taky před každou partií a někdy i o přestávkách) musel brzdit. Jeho tempo hry bylo přímo ďábelské, až by se mohlo zdát, že je na nějakém bleskovém turnaji. S přibývajícími koly se však už dokázal chvílemi kontrolovat a zde se to vyplatilo… Ačkoli se to mohlo zdát jednoduché, na ostatních deskách jsme už nezískali ani bod. Nejblíže půlce byl Ríša, který v minimálně remízové koncovce místo pochodu pěšce do dámy začal bránit pochodu soupeřova pěšce, kterého ale stejně nemohl zastavit. To bylo ale tak maximum, čeho jsme mohli dosáhnout. Je nutné uznat, že Frýdek byl lepší a i přes nepříznivý vývoj začátku zápasu ukázal větší zkušenosti a pevné nervy.

Před obědem nás čekal zápas s Lokomotivou Brno – soupeřem, který nám nejprve vzal body v boji o medaile, aby nám to v posledním kole vrchovatě vynahradil okradením Rychnova. K tomu se ale ještě dostaneme.

Zápas byl poznamenán výpadkem Richarda, který se po nepovedené partii proti Frýdku nedokázal vzpamatovat a asi by byl nejradši, kdyby toto kolo vůbec nemusel odehrát. Během cca 2 minut bylo jasné, že první bod v zápase utrhne Brno. Martinka ztratila kvalitu a nevypadalo to vůbec dobře. Nechal jsem děti hrát v klidu a přišel se podívat po chvíli – a situace se otočila. Martina získala dva pěšce, pozici dokonale otočila a vyhrála. Dále jsem pozoroval, že František začal mít s přibývajícími koly problémy s koncentrací, které jej stály body při dobře rozehraných partiích. Do toho se promítaly Jirkovy permanentní problémy s časem. To vše vedlo k tomu, že s Brnem jsme se štěstím remizovali a ztratili tak další body. Ještě že přišla pauza na oběd.

A nebyla to ledajaká pauza, protáhla se oproti plánu minimálně o půlhodinku díky tomu, že jsme z celé přestávky hodně větší část prostáli ve frontě a zaměstnávali se otázkou, cože nám to servírují tak speciálního, že to trvá tak dlouho. Že by maso flambované nad ohněm přímo před zákazníkem? Nene, „pouze“ svíčková s knedlíkem… Oběd se podával v nedaleké školní jídelně a já jsem zavzpomínal na dobu dávnou, kdy nám chuť k jídlu ve školních jídelnách zvyšovali dlouhými frontami. Než jsme se dostali k výdejnímu okýnku, měl hlad i ten, kdo ho vlastně ani neměl. Tady bylo tempo ještě snad 2x pomalejší…

Do dalšího kola jsme vstoupili posilněni, dokonce i Martinka spořádala 5 knedlíků :o) DDM Most nachytal nepřipraveného akorát Františka. Kdo ale sledoval hru Jana Vykouka na MČR mládeže v Koutech nad Desnou tak ví, že právě tento mladík bojoval o medaile až do posledních kol… Vítězství 4:2 nám vrátilo vítěznou náladu, aby nás rychle zchladily Polabiny A, pozdější zasloužený vítěz turnaje.

6. kolo: ŠK Staré Město – 2222 ŠK Polabany A

Zápas s Polabinami se nám vůbec nepovedl. Rychle prohráli Pavel a František. Ondra s Ríšou sice měli pěšce navíc, Ríša však permanentní problémy s časem. Ondra mohl v zahájení získat 2 figury za věž, vůbec si toho ale nevšiml. Navíc pak pozici s pěšcem více převedl do věžovky, následně do pěšcovky a i tam propásl příležitost k zisku celého bodu. Ríša dostal nabídku remízy ve věžovce s rovným materiálem, 2 pěšci proti dvěma. A s 2 minutami proti deseti. Jelikož Martinka sehrála svou nejhorší partii, kdy po zahájení ztratila pěšce i figuru, povolil jsem Ríšovi remízu a zápas pomalu odpískal. Polabiny pak nabízely remízy z pozice síly, nedalo se než přijmout, byli jsme poraženi. Zřejmě náš nejméně povedený zápas.

Sportovní odpoledne

Před večeří pořadatelé pro děti přichystali sportovní odpoledne. Počasí bylo nádherné, byla by škoda toho nevyužít. Při posezení u pivečka jsme sledovali, jak děti hrají fotbal a trápí svá šachem ošlehaná těla sportem. Naši vyhráli 2:2 a šlo se na večeři. Teda vlastně šlo se stát na večeři. Fronta byla kratší akorát o polívku :o( Jídlo ovšem dobré a porce veliké, ať zase jídelnu pouze nekritizuji…

Autobus nás dovezl na ubytovnu a šlo se na… správně, Osadníky z Katanu. Tentokrát speciálně upravenou variantu pro 2 týmy po dvou hráčích.

8. kolo: Panda Rychnov nad Kněžnou – ŠK Staré Město

V neděli jsme věděli, že hrajeme již jen o bronz. Zlato a stříbro měli zamluvené Frýdek A s Polabinami A. Bronz jsme pořád měli ve svých rukou, museli jsme však ráno porazit Rychnov a následně výhru potvrdit. Rychnov nás pravidelně v poslední době připravuje o naděje, proto jsme byli odhodláni s tím konečně něco udělat. V zápase, ve kterém jsme opět vedli 2:0 (vyhrál velmi rychle František a Pavel) se Jirka nechal z dobré pozice zahnat do časové tísně, obětoval nekorektně kvalitu a pak přišel rychlý trest. Martinka si libovala v oblíbené variantě sicilské, než přehlídla dvojúder a pohoda se změnila v boj o život. Přešla do koncovky, kde však neměla nejmenší šanci… Bod přidal Ondra, který v klidu zesiloval pozici a počkal si na chybu soupeřky. V koncovce již převahu dvou pěšců uplatnil. Ríšovi se partii udržet nepodařilo, stav 3:3 tak téměř pohřbil naděje na zisk medaile…

Ovšem pouze do té doby, než bylo vyvěšeno losování posledního kola. My jsme hráli s Hradcem Králové, Rychnov s Brnem – a tady jsme viděli šance, o síle Lokomotivy jsme se přesvědčili na vlastní kůži. Naše vítězství nad Hradcem v poměru 5:1 vypadá jednoznačně, nerodilo se však vůbec lehce. Martina stála velmi špatně, postavila tedy svého jezdce na d5 a doufala. A dočkala se hned v následujícím tahu, kdy soupeř neopatrně posunul dámu, na f6 dostal vidle – a bylo po partii. Ondra získal figuru, aby ji vzápětí zase ztratil a bojoval v horší pozici. Soupeřka pod tlakem hry na výhru spotřebovala příliš mnoho času, až jí nakonec nezbyl žádný. Jedinou prohru zaznamenal František, který rozestavěl figury pro něj nezvykle pasivně a pak si jen počkal, jak to soupeř vymyslí.

Na druhé straně sálu jsme sledovali zápas Rychnova s Brnem. Potřebovali jsme, aby Rychnov nevyhrál. Za stavu 3:2 pro Rychnov zažil v partii zmrtvýchvstání Martin Blahynka a najednou jsme si mysleli, že máme bronz. Přišla však zpráva z prvního stolu mezi Frýdkem A a Frýdkem B – stav 2,5:2,5 a hrála se věžovka, kde měl hráč Frýdku B pěšce navíc. Tak s takovým překvapením jsme opravdu nepočítali.

Kolem prvního stolu bylo plno a vše režíroval Frýdek-Místek. Polabiny fandily Frýdku B, my naopak Frýdku A. Partie ke spokojenosti všech čekajících skončila remízou, ne tak ke spokojenosti hráčů obou Frýdků. Toto byl pro ně nejhorší možný výsledek z hlediska umístění, B ztratilo bronzovou medaili, A zlatou.

Cena fair-play pro oba týmy Frýdku-Místku i s trenéry

O to hezčí však byly chvíle při vyhlášení výsledků turnaje – jako první byli na pódium vyzváni všichni hráči Frýdku i s trenéry a byla jim udělena cena fair-play při dlouhém potlesku všech přítomných. Takhle má vypadat sport. A nejen ten mládežnický, ale i dospělý. Frýdek-Místek je již dlouho č. 1 v mládežnickém šachu a jeho přístup k zápasu v posledním kole je hodný následování a uznání. Snad jednou nastane doba, kdy se nad takovým jednáním ve sportu ani nepozastavíme.

Vzhledem k tomu, že jsme odehráli kompletní špičku od 1. po 10. místo (kromě Spartaku Vlašim), měli jsme nejlepší pomocné hodnocení ze všech týmů v turnaji. To nás vyneslo v pořadí před Rychnov, který měl stejně bodů jako my.

Medailisté MČR družstev mladších žáků 2009:

1. 2222 ŠK Polabiny A

2. BŠŠ Frýdek-Místek A

3. ŠK Staré Město

Za medaili měly děti slíbený zmrzlinový pohár. Doufám, že si všichni pochutnali, 3. místo bylo těžce vybojované. Vzhledem k tomu, že máme v družstvu spíše hráče, kterým vyhovuje pomalejší tempo hry, jsme byli s výsledkem velmi spokojeni. Vždyť téměř všichni si můžou na MČR zahrát minimálně i příští rok.

Hodnocení našich hráčů:

Jiří Navrátil (1. šachovnice, 4,5/9)

Jirka byl vítanou posilou na 1. šachovnici, kde jsme neměli z vlastních řad koho postavit. Hrál velmi pěkné šachy, spoustu pozic ale kazil v časových tísních. Všechny partie chtěl vyhrát, ale čas byl jeho největším soupeřem.

František Mrkus (2. šachovnice, 3,5/9)

František jako nejmladší z družstva dostal přednost před Martinkou na 2. šachovnici. Spoléhali jsme na jeho taktický postřeh, který mohl být právě v rapidu velkou výhodou. Nedokázal se však na partie plně koncentrovat a z toho pramenily zbytečné chyby. Tento turnaj však může hrát ještě 3x a určitě si příště spraví chuť.

Martina Fusková (3. šachovnice, 5,5/9)

Marťa byla největším bojovníkem a patřila k oporám družstva. Psychicky velmi odolná, i v beznadějných pozicích kalila vodu a zachránila spoustu partií. V několika partiích se projevily nedostatky v zahájení…

Richard Štefaník (4. šachovnice, 4,5/9)

Naopak Ríša by měl na psychice zapracovat. Jedna nepovedená koncovka v zápase s Frýdkem jej natolik rozhodila, že nebyl prakticky schopen odehrát další partii. Permanentní časové tísně jej připravovaly o body i v lepších či rovných pozicích. Chtělo by to tolik neprožívat prohry a brát to sportovně…

Ondřej Stuchlý (5. šachovnice, 8/9)

Ondra byl oporou družstva. Soupeřům povolil pouze 2 remízy, jeho hra působila velmi solidně. Vcelku s přehledem si hlídal čas a čekal na chyby soupeřů, které většinou nemilosrdně trestal. Pravda, neměl tak kvalitní soupeře, přesto je výsledek výborný.

Pavel Němec (6. šachovnice, 6/9)

Pro Pavla to byla první takhle velká šachová akce. Jestliže mu v regionálních soutěžích stačila rychlá ruka, tady brzy zjistil, že takhle by to nešlo. Často se nechával strhnout k téměř bleskové hře a platil za to zbytečnými ztrátami. Přesto je jeho výsledek velmi dobrý. Čím více se blížil konec turnaje, tím více na něm bylo vidět, že se trošku zklidňuje. Určitě by to chtělo zapracovat na repertoáru zahájení…

Pořadatelům patří velký dík za skvěle připravený turnaj. Ani dlouhé fronty v jídelně nemohly pokazit celkově velmi dobrý dojem z MČR družstev mladších žáků, rádi se sem při nejbližší příležitosti vrátíme…