Ve finále Techem Cupu se utká Sosna se Zpěvákem

Kategorie:  •    •  

Aktualizováno o videoreportáž regionální televize na konci článku cca od 9. minuty
Semifinálové odvety vyřešily otázku závěrečného programu turnaje takto: ve finále uvidíme duel mezinárodních mistrů Zpěvák-Sosna, v zápase o třetí místo staroměstské derby Vrána-Kapusta, v souboji o páté místo pro změnu derby boršické Gabriel-Volčík, a o sedmé místo se utká smíšená staroměstsko-boršická dvojice Fiala-Štefanko.

SEMIFINÁLE, odvety

Semifinálové zápasy přinesly jasná vítězství pro ty hráče, kteří měli z úvodních partií bodový náskok, Zpěvák, Gabriel a Volčík znovu vyhráli a nad soupeři triumfovali 2:0, pouze Sosna povolil v odvetě soupeři půlku.


Nejatraktivnější z celého semifinálového programu byl zápas Zpěvák-Vrána, pro vítěze tohoto souboje byla dokonce věnována i speciální cena. Sponzorem se stal bývalý výborný staroměstský šachista Ladislav Mandík, který sám osobně přišel v pátek večer zjistit stav zápasu a při tom, jen tak mimochodem, i když šachy závodně už dlouhou dobu nehraje, vyškolil v bleskovkách několik staroměstských prvoligových hráčů.


Laďa Mandík

SOSNA - KAPUSTA

Ze všech hráčů, kteří měli z první semifinálové partie jednobodové manko, si nejlépe vedl Petr Kapusta. Jeho iniciativa na královském křídle nakonec v jednatřicátém tahu vyústila v možnost zisku kvality, když mohl střelcem brát věž na d1. Petr však nakonec od braní věže upustil, protože se pravděpodobně obával, že absenci jeho bělopolného střelce Sosna využije k nebezpečnému opevnění jezdce na poli barvy střelce f5. V dalších průběhu partie Petr výhodu vypustil a v už lepší pozici pro Sosnu se hráči dohodli na remíze, která Sosnovi zaručovala postup.

VRÁNA - ZPĚVÁK


Radim Stuchlý, Fera Vrána a Jožka Trubačík (kdo viděl horor Kruh, tak ví)

V první fázi partie měl Zpěvák problémy s vývinem dámského křídla; zatímco Vrána dávno dokončil vývin, dámské křídlo Zpěváka jako by bylo paralyzováno. Kolem dvacátého tahu se však během několika tahů, které se Ferovi nevydařily, karta zcela obrátila ve prospěch Pavla Zpěváka. Pavel napřed zdárně, ovšem s Ferovým přispěním, vyřešil gordický uzel dámského křídla, králem odehnal Vránovu věž a vzápětí, přenesl řešitelské povinnosti na stranu Fery Vrány, který si při rozmotání vlastního znenadání vzniknuvšího chumlu figur počínal méně zdařile, když zatarasil ústupovou cestu vlastnímu střelci. V následné zápletce Fera přišel o dvě lehké figury, za které získal věž. V dalším průběhu měla navrch početní převaha figur Pavla Zpěváka, který se zejména vyznamenal v jízdě na koni, na kterém proskákal celou šachovnici kolem dokola a mohl by se v příštím roce stát zdatným soupeřem žokeje Váni ve Velké Pardubické Steeplechase, pardon, Steeplechess!


Pavel Zpěvák má finále v kapse

ZÁPASY O 5. až 8. místo


VOLČÍK – ŠTEFANKO

Igor Štefanko do odvetného klání nastoupil s tím, že musí bezpodmínečně vyhrát, protože jakýkoliv jiný výsledek by pro něj znamenal konec zápasu, kdežto hlavním cílem Luďka Volčíka bylo neprohrát, neboť i remíza mu zaručovala postup. Volčík získal ve Skotské hře výhodu dvojice střelců, kterou se však ani příliš nesnažil zužitkovat k nějaké útočné aktivitě proti soupeřovu králi, ochotně přistupoval na výměny, až vznikla naprosto remízová koncovka těžkých figur, jejímž logickým vyústěním by bylo uzavření remízy. Nabídka smíru také skutečně přišla, a to v šestadvacátém tahu od Volčíka, Igor Štefanko však na dohodu, která by pro něj znamenala kapitulaci, rezolutně odmítl přistoupit, a o pět tahů později, poté co Volčík jeho krále zákeřně přepadl dámou a věží, raději jako správný rytíř zahynul v boji, neb smrt je lepší než porážka.


V komentáři k partii jsem použil úryvky z díla skotského spisovatele Waltera Scotta, který se proslavil romány z dějin Skotska a Anglie. Mírně upravené výňatky jsou z jeho románu "Ivanhoe", ve kterém vylíčil pamětihodný rytířský turnaj v Ashby-de-la-Zouche.

Na rozdíl od naší partie však v této historické bitvě Vyděděného rytíře (Ivanhoe), v poslední chvíli zachránil zápasník v černém brnění na černém koni zvaný Le Noir Fainéant - Černý louda.

FIALA – GABRIEL

Ani v tomto zápase se Fialovi nepodařilo srovnat skóre, Václav Fiala, který musel hrát na výhru, k tomu sice měl výhodu bílých figur, zahájení však sehrál takovým způsobem, že Gabriel prakticky hned vyrovnal hru, Fiala pak hledal štěstí v zápletkách, potkala ho však smůla, ztratil materiál a musel se vzdát.