Družstvo ŠK Staré Město A odchádzalo do Prahy dva týždne po víťazstve v krajskom prebore v zložení: Džavcha Delgerdalai, Matěj Babula, Amálka Zádrapová (hosť zo Vsetína, ktorý posilnil družstvo), Zuzka Stará, Leon a Simon Chauvinovi. Viezli si so sebou aj svoju zálohu, a tak naše družstvo malo v hracej miestnosti najviac fanúšikov. Pri pohľade na štartovú listinu, v ktorej bolo Staré Město piate, možno každého napadlo, že pri troche šťastia by to mohlo výsť na medailu. Nikto to ale nepovedal nahlas.
V prvom kole, ktoré malo byť najľahšie, zaváhal len Matěj. Bol to pre neho taký malý pohlavok, Matýsek si z tohoto nezdaru vzal ponaučenie a v turnaji už neprehral. Výhra 5:1 nad Světlou nad Sázavou a zaváhanie prvého nasadeného Deska Liberec, ktoré v piatok hralo bez svojej hviezdy Vašíka Fiňka, posunuli Staré Město o stol vyššie. V druhom kole sme narazili na ŠK Lípa. Toto družstvo so silnými prvými dvomi šachovnicami – obidvaja protihráči na týchto šachovniciach dosiahli v turnaji najlepšie individuálne výkony na svojich šachovniciach – nám väčšie problémy nespôsobilo. Vyhrali sme zase 5:1. Prehral len Džavcha, ktorý za stavu 5:0 odmietol remízu. Potom ale prišlo prehliadnutie a malinké zmiernenie už aj tak vysokej prehry súpera. Takže piatočný štart bol úspešný.
V sobotu ráno, už na druhom stole, sa proti nám posadili hráči Jazdcov Jundrov. V tomto kole si slabšiu chvíľku vybrala Zuzka. Musím ale podotknúť, že v prvých troch kolách sme rýchlo po začiatku viedli 3:0 – o toto vedenie sa vždy postarali Simon, Leon a Amálka. O to ľahšie sa hralo ostatným trom hráčom, keď vedeli, že k víťazstvu v zápase stačí zisk pol bodu. Zrodilo sa ďalšie víťazstvo 5:1. Vo štvrtom kole nás už na prvom stole čakalo družstvo Bohemians Praha. Amálka a Simon znovu bodovali naplno. Svoju jedničku pridal ešte Džavcha. Leon ubránil ťažkú koncovku s kvalitou menej a remizoval. Matěj remizoval z pozície sily. Zuzke sa nepodarilo udržať horšiu koncovku bez pešiaka. Ale vôbec to nevadilo, družstvo vyhráva 4:2. V piatom kole sme sa dopracovali k prvému súperovi, ktorý bol nasadený pred nami – 2222 ŠK Polabiny. Simon a Leon tentokrát rýchle prehrali. Ale už vtedy bolo jasné, že to nebude pre Polabiny ľahký zápas. Zuzka získala kvalitu a svoju partiu dotiahla do víťazného konca. Na prvej šachovnici Džavcha nedal šancu mládežnickému majstrovi sveta v bleskovkách Jirkovi Bouškovi a pozične ho prehral. Amálka skvelým útočným výkonom zabezpečila tretiu jedničku. S obrovským šťastím vyhral svoju nie veľmi dobre rozohranú partiu aj Matěj a Staré Město sa dostáva do samostatného vedenia!
Nastal čas trochu to zdramatizovať. V sobotu po obede prišli dve prehry – najprv nás zdolali Klatovy a potom aj Region Panda. V obidvoch zápasoch si slabšiu chvíľku vybrali dievčatá a Simon. A tak, ako bolo príjemné hrať s vedomím, že družstvo vedie 3:0, strata 0:3 so silnými súpermi sa doháňala ťažko. Tieto dve prehry nás odsunuli na štvrté miesto. Ešte stále je o čo bojovať.
Kľúčovým zápasom, ktorý rozhodoval o úspechu alebo neúspechu v turnaji, bol zápas 8. kola v nedeľu ráno s Krnovom. Simon a Leon vyhrali. Zuzka nevyužila svoje šance na výhru a v momente, kedy sa súper mohol začať snažiť o výhru, partia skončila remízou. Amálka zremizovala ťažkú pešcovku plnú zvratov. Matěj od začiatku ťahal za kratší koniec, ale nakoniec s pomocou súpera a málo časom remizoval vežovku. Za stavu 3.5:1,5 sa Džavcha rozhodol pošetriť sily do posledného kola a neodmietol ponuku remízy.
A je tu finále. Staré Město je momentálne na treťom mieste, ale vďaka výbornému štartu má už obohraných najťažších súperov. Na prvom mieste sú zatiaľ Klatovy s bodovým náskokom, na druhom mieste o skóre Polabiny. Deti sa zdajú byť pred posledným kolom úplne kľudné, inak je to s doprovodom. Los nám praje, súperom je papierovo slabšia Náměšť nad Oslavou. Medaila je blízko. Simon rýchle prehráva, tentokrát bol súper proste lepší. V zápätí ale vyrovnáva Zuzka, ktorá aj s málo časom nedáva súperke šancu. Ďalšiu jedničku pridáva Amálka, ktorá uplatnila prevahu jedného pešiaka, ku ktorému jej súper ešte jedného pridal. Matýsek vyčaroval z bezpečnej pozície infarktovú partiu. Ubránil sa tlaku súperky a tiež vyhráva. Džavcha nezaváhal a pridáva svoj bod. Aj keď Leon už koncovku koňa proti strelcovi prehráva, družstvo má výhru v kapse. V tento moment už vieme aj to, že medaila nebude bronzová ani strieborná, ale že výsledky na prvých dvoch stoloch nám dopomohli k zlatu. A môžeme začať oslavovať!
Nikto z družstva nedosiahol na víťazstvo na svojej šachovnici. Ale toto bola súťaž družstiev. Svoj podiel na tomto veľkom úspechu majú aj tí neviditeľní, o ktorých sa na Chess-results nedočítate. Pri kapitánovaní družstva sa striedali pán Macháček, ktorému patrí vďaka aj za zorganizovaní celej výpravy, môj manžel a tiež Vlastík Babula, ktorý mal v družstve svojich tréningových zverencov. Pohodu obidvoch družstiev udržovali všetci prítomní rodičia – pani Stará, pán Delgerdalai, pán Chauvin, pán Lukaštík, pán Koběrský a ja. A ako som už na začiatku spomínala, celé „B“-čko po skončení svojich partií neochvejne stálo za svojimi kamarátmi z „A“-čka a prežívalo ich partie spolu s nimi. Verím, že pre všetky deti bude táto medaila povzbudením, ktoré im dodá chuť hrať a trénovať šachy.
Po dlhej prestávke, kedy sa deti nemohli stretávať za šachovnicami, bolo v celej krásnej hracej miestnosti cítiť radosť z hry. Atmosféra celého tejto šachovej akcie bola výborná. Za celý turnaj sa rozhodcovia nemuseli riešiť žiadny významný konflikt.
„B“ DRUŽSTVO TAKÉ V AKCI
Na letošním Mistrovství ČR družstev mladších žáků v Praze mělo Staré Město jakožto jediný oddíl dva zástupce. Trenéři promíchali naše původní vítězné sestavy áčka a béčka z Krajského přeboru Zlínského kraje, doplnili je o pečlivě vybrané hosty, a byli jsme tak připraveni bojovat s těmi nejlepšími z ČR. V této reportáži se podělím o průběh a zajímavosti z pohledu našeho béčka.
Sestavu vedl host Ríša Hobza ze Zlína, který nakonec uhrát solidních 4,5 bodů z 9. Na druhé desce nastupovala Adélka Bažantová, na které byl znát tréninkový výpadek a družstvu uhrála 1,5 z 9. Třetí desku obsadil Ondra Lukaštík, který přispěl 4mi body z 9. Následoval Tomášek Babula, který se rozjel až ve čtvrtém kole a nakonec uhrál také 4 body z 9. Pátou desku hrál Eda Procházka a přinesl družstvu 3 body z 9. Soupisku béčka uzavíral benjamínek Maty Koběrský, který družstvu vybojoval nejvíc bodů a to 5 z 9.
Zázemí čtyřhvězdičkového hotelu Don Giovanni bylo dle očekávání ve všech ohledech na výtečné úrovni, což turnaji dodalo skvělou atmosféru. Bohužel díky celospolečenským omezením nemohl pořadatel zorganizovat žádný doprovodný program, a tak se mimošachových aktivit pro naše družstva spontánně chopil rodičovský doprovod. Jinak totiž hrozilo, že by se hoši bavili oblíbenou akcí „trolení týpků ve výtazích“, což znamenalo neustálé ježdění uvnitř výtahů a zavírání dveří před nosem těm, kteří by chtěli přistoupit.
V duchu řeckého přístupu k životu Kalokagathia „krásný a dobrý“ jsme podpořili fyzičku dětí i nás tím, že jsme namísto automatického nastoupení do metra ihned na Hlavním vlakovém nádraží mašírovali na čerstvém vzduchu k Václavskému náměstí na stanici metra Muzeum. Po čtyřhodinovém sezení ve vlaku přišlo toto protažení vhod. Rychle jsme se zorientovali ve spleti metra, neustále jsme kontrolovali, zda nám někdo nechybí a za pár minut jsme už vycházeli ze stanice Želivského přímo u našeho hotelu připomínajícího romantický zámek. Hotel byl zasvěcen známé opeře Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta, našli jsme zde jeho sochu, nespočet fotek, obrazů a citací. Nad velkou halou recepce s barem a místem pro piano se klenul jediný pražský akustický elipsoid – opět dokonalá spojitost se zvukem a hudbou. Dorazili jsem se značným předstihem už před polednem, rozdělili jsme si pokoje, lístky na obědy a večeře, rozprchli se na obstarání oběda a před slavnostním zahájením jsme se sešli v baru na taktické poradě. Tam Tonda Macháček vyřkl instrukce, cíle a očekávání a také popřál všem dobrou hru. Naše družstva oděná ve slušivém dresu vyslechla úvodní řeč pořadatelů a v 16h všichni usedli k 1. kolu. Bohužel v hrací místnosti byla povolena přítomnost pouze jednoho diváka na družstvo, a tak jsem rád přijal Tondovu nabídku kapitánovat béčko. Mohl jsem být tedy celou dobu v sále a sledovat dění.
V prvním kole jsme dostali na poměry béčka velmi silnou Lysou nad Labem. Po pár minutách jsme zaznamenali turnajový rekord – první prohraná partie – Adélka totiž přehlédla figurku a konec přišel brzy. Tomášek a Matyáš rupli záhy. Eda vybojoval pěšce, šel po výhře, ale nakonec byl rád za remízu. Ondra si nechal šíleně oslabit střed, čehož váhavý soupeř nevyužil, následoval Ondrův frontální útok na krále, získání dámy odtahem, dvakrát za sebou dvojtahový mat přehlédnut, vysává raději všechny figury a soupeř se vzdal. Ríša měl hezkou pozici s pěšcem navíc, soupeř spotřeboval hodně času, ve finále však Ríša po správném otevření sloupců zvolil nevhodný postup krále a byl rád za remízu. Celková prohra 2:4 nás nerozhodila. Týž samý den se ještě hrálo druhé kolo, ve kterém jsme remizovali se Světlou nad Sázavou. Došel jsem pozdě, protože jsem ukazoval velmistrovi Babulovi onen elipsoid, a tak jsem přišel o některé detaily ze zahájení. Vidím, že Maty útočí a rychle vyhrává, Ondra jede na výhru a neváhá, Adélka v horší pozici napřed šáhne a pak přemýšlí, takže je z toho figura méně a jízda pro prohru. Za stavu 2:3 boduje v těžké pozici Ríša a je tu první bod pro béčko v turnaji!
Šachový program na pátek je tedy za námi a kluci se domlouvají na obhlídce pamětihodností – vyhrává návštěva blízké prodejny Lidl a nákup nanuků. Vchod hlídá sekuriťák s řádně vypracovaným pupkem, který bez respirátoru nepouští ani myš. Naštěstí se pár ochran našlo, a tak byl dovnitř vyslán výsadek těch neodvážnějších bez dospěláků. Po posilnění jsme přešli opět k protažení našich fyzických schránek a vyrazili jsme na lov kešek po okolí. Lov to byl úspěšný a kluky hodně bavil. Následoval rozchod, povolená pařba na mobilech v jednom z pokojů a někteří z dospěláků se odebrali na košt do místních hospodských zahrádek a barů.
Třetí kolo začalo v sobotu o 8:45 po opravdu bohaté snídani odpovídající úrovni hotelu. Béčko nastoupilo proti Ústí nad Labem. Partie se nesly ve stylu horské dráhy. Eda přišel o figuru v zahájení a nevyužil možnost tlaku. Naštěstí si všiml nabídnuté věže zdarma. S kvalitou navíc získává svou aktivitou pěšce navíc a je tu jeho první bod v turnaji! Maty získal nepozorností soupeřky její dámu a šel jasně pro další bod. Ondra má dva pěšce méně a Áda drží vyrovnanou pozici. Ríšův soupeř má dva volné pěšce na dámském křídle a prohrává. Adélka prohrává ve stále vyrovnané pozici na čas. Tomáška jsem nestíhal sledovat, v tomto souboji prohrál. Ondra nakonec opět bojuje a je z toho třetí bod v řadě. Družstvo si připisuje celkově další bod po remíze 3:3.
Ve čtvrtém kole na nás čekal soupeř z Tábora, na kterého jsme nastoupili v dobré náladě. Ríša útočí na odkrytého krále a rychle vyhrává. Maty se dotýká figurky kryjící dámu před nájezdem soupeřova střelce, zjišťuje, že to není dobrý nápad. Následuje tah jinou figurou, reklamace, ztráta dámy a po druhém nemožném tahu soupeř vítězí. Eda krásně útočí na krále, soupeřka už jen čeká před matem nebo obětí dámy, dámu odevzdává a Eda bere bod. Ondra prohrává, Tomík vyhrává a máme tu první vítězství 4:2 béčka na turnaji!
Následovalo páté kolo, které se hrálo ještě před obědem, ve kterém nám los přiřkl tým z poněkud jiné ligy – Náměšť nad Oslavou, která nás smetla 5:1. Jediný bod získal Tomášek. Po obědě jsme nastoupli proti České Lípě. Z tohoto utkání si toho moc nevybavuji, snad jen to, že Ríšovi soupeř dvakrát nabízel remízu za nelichotivého stavu 2:3, kdy bodoval jen Tomášek a Maty. Zadal jsem Ríšovi jasný úkol – musí vyhrát. To se taky po zisku pěšce a jeho mašírování na dámu stalo. Družstvo našeho béčka si tak připsalo další bod v turnaji za remízu 3:3. Sobotní maraton jsme zakončili utkáním s Libercem, ve kterém na první desce proti Ríšovi nastoupil obávaný FM Finěk. Ríša se nepouštěl do žádných akcí a dovolil soupeři dělat si, co zachce. Výsledek odpovídal průběhu. Na Matyho vyzkoušel soupeř šustrmat, který ovšem náš benjamínek odvrátil. To soupeře patrně rozhodilo, a tak Matymu nechal celou dámu. Maty se chytil šance, zakousl se a už nepustil. Infarktové utkání sehrál Eda, který dal soupeři vidle na krále a dámu, sebral dámu, aby následně tu svoji odevzdal. Vyhrát ziskem materiálu je pod Edovu úroveň, a tak zdarma nabídnutého střelce nevzal, namísto toho vyměnil svoji věž za soupeřova pěšce. Nechápu, jak to pak mohl nakonec zremizovat. Adélka v tomto utkání získala půlbodík za remízu a Ondra úspěšně prodloužil svoji nepřerušenou sérii proher na čtyři v řadě. Nutno podotknout, že v této partii se už na rozdíl od předchozích dvou pekelně soustředil, ale na soupeře výkonnostně nestačil. V tomto kole béčko prohrálo 2:4.
Během dne napadlo Radka Zádrapu vydat se do centra Prahy a ukázat dětem nějaké ty pamětihodnosti. Účelem bylo také se pořádně protáhnout a dětem předat poutavou formou informace o naší historii. Sedm dětí a tři dospěláci započali svoji pouť dole na Václavském náměstí, odkud jsme se ještě za dobrého počasí vydali ke Staroměstskému náměstí a dále ke Karlovu mostu. Cestou jsme posbírali nějaké ty kešky a na Karlově mostě dostaly děti za úkol najít místo, odkud biřicové Václava III. shodili Jana Nepomuckého do Vltavy. Radek seznámil děti poutavou formou s tímto příběhem z naší historie a mohli jsme vyrazit ke svatostánku naší kultury – k Národnímu divadlu. Tam opět Radek vytasil své znalosti a při pohledu na střechu divadla vysvětlil nám všem, jak to bylo s vynalezením českých šachových klubovek. Pohledem ještě trochu výš, než na střechu divadla jsme zjistili, že je čas na sprinterskou vsuvku, protože deštníkem byly vybaveni pouze naši horalé ze Vsetína. Parádní slejvák nás dostihl velmi záhy a museli jsem se schovat pod zdobné prvky fasád městských domů. Poměrně zmoklí jsme se nakonec dostali na metro, které nás rychlostí blesku dovezlo na náš hotel.
Na poslední hrací den jsme se všichni kromě Tondy Macháčka dobře vyspali, tomu se totiž po dvou sobotních prohrách áčka mílovými kroky vzdaloval sen o získání poháru. Béčko nastoupilo proti Chodovu, který vedl odchovanec našeho skvělého dlouholetého trenéra Tondy Horsáka přestěhovaný Uherskoostrožan pan Stužka. Některé partie opět připomínaly jízdu na horské dráze. Maty napřed ztratil po aktivní hře věž, aby následně otočil a s přehledem soupeře zmatoval dámou a věží. Adélka se pod silným tlakem dámy podporované dvojicí střelců dostala do časové tísně, ze které už živá nevyvázla. Tomík ztratil figuru, ale dokázal dát soupeři nepozorovaně mat. Eda se nechal Tomíkovým soupeřem inspirovat a nevšiml si, že mu soupeř dává také mat. Ondra konečně přišel na to, že i pěšec navíc může vést k vítězství a ve věžovce dal soupeři mat pěkně spolupracujícími pěšci. Ríšu jsem nestihl sledovat, bod ovšem družstvu přidal i on, a tak naše béčko slavilo druhé vítězství v turnaji. Vítězství v osmém kole nás vyšouplo opět trochu výš, kde jsme dostali kanára od Plzně. Soupeří nás doslova sfoukli na všech deskách.
V neděli byl trochu frmol, protože jsme museli už dopoledne odevzdat pokoje. Zdárně jsme ale celou logistiku zvládli a po obědě jsme se těšili na vyhlášení výsledků a slavnostní zakončení. Kromě medailí a pohárů pro vítěze obdrželo každé družstvo medovník a pamětní list za účast na tomto mistrovství. Medovník zmizel v útrobách našich malých hráčů než bys řekl švec a všichni jsme se těšili pohledem na získaný pohár pro áčko.
Z celkových 28 družstev ucházejících se o titul Mistra ČR bylo naše béčko až 26. nasazené. Cílem tohoto týmu bylo sbírání zkušenosti a nasátí atmosféry tohoto prestižního turnaje, aby byli hráči v budoucnu připraveni na podobné akce. Konečné umístění na 22. místě bylo velmi příjemné a mám radost, že i záloha áčka dokázala držet krok s družstvy z druhé poloviny startovního pole. Celkově naše béčko dvakrát vyhrálo, třikrát remizovalo a čtyřikrát prohrálo.
Po slavnostním zakončení jsme se opět odebrali stejnou cestou na Hlavní vlakové nádraží, odkud nás odvezl naprosto přecpaný vlak na náš dálný východ. Inu, každý chtěl být v tu dobu nablízku vítězům, a to i přesto, že pohár jakožto nadrozměrný náklad cestoval tou dobou autem po D1 taktéž směrem jihovýchod. Zde patří velké poděkování velmistrovi Babulovi za radu, abychom si koupili místenky, jinak bychom ve vlaku čtyři hodiny stáli. No a co myslíte, měly děti šachů dost? V žádném případě, ve vlaku se totiž strhl další uzavřený turnaj!
Z tohoto mistrovství jsme si všichni odvezli krásné vzpomínky a pro mě osobně to byl naprosto skvěle strávený víkend. Prožíval jsem s dětmi každou sledovanou partii, někdy jsem měl chuť někoho uškrtit, jindy zase nosit na ramenou. Nakonec chci vyjádřit velké poděkování realizačnímu týmu Starého Města za skvěle zvládnutou přípravu, logistiku i průběh. Stejné poděkování patří i organizátorům celé akce – Šachové škole pat a mat za skvělé místo a dokonalý průběh.
Takže, milé Mistrovství ČR družstev mladších žáků 2022, těš se opět na nájezd Starého Města!
David Lukaštík (rovněž autor fotek)