Na šesté kolo Zlínské krajské soutěže skupiny Západ jsem se těšil už od předchozího kola, kdy bylo jasné, že se utkáme s dalším doposud neporaženým družstvem, tj. s TJ Fatra-Slávia Napajedla. K utkání jsem postavil solidní sestavu, a tak jsem pomýšlel na další výhru v řadě.
Při přečtení soupisky soupeře, který musel sáhnout hodně hluboko do svých řad, jsem patrně nejen já viděl jasné tři body v kapse. Poté, co se většina partií přelila ze zahájení do střední hry, jsem si liboval nad parádním postavením našich hráčů na posledních 3 deskách. Pak se ale začaly dít věci!
Když už to vypadalo, že pozice Matěje Babuly s Janem Siskou vyústí v zisk figury nebo v mat, tak se dáma jeho soupeře ujala aktivity a Matěj se velmi brzy vzdal. Já jsem si vybudoval naprosto perfektní pozici za bílé se Svatoplukem Blahynkou, přičemž jsem spotřeboval téměř veškerý čas a po pár výměnách vše vyšumělo, ztratil jsem pěšce, soupeř začal hrát a s nedostatkem času jsem to naprosto zkonil.
Jožka Burda si ve své partii s benjamínkem Radkem Bažantem nevšiml ve vyhrané pozici jediného dobrého tahu a z jisté výhry se stalo pomalé umírání.
Na první desce se nechal Jirka Vavřík pěkně dusit Bronislavem Pálkou, odolával však statečně hodně dlouho, než mu soupeř vsadit ránu z milosti svou věží…
Soupeři Milana Krči a Tondy Vávry nabízeli remízy, ale naši borci znaje bídný stav družstva, bojovali o zázrak jako lvi a své partie trpělivě vyseděli do zdárného konce.
Petr Blaha přemýšlel, jak vyzrát na Pavla Bartase tak usilovně, že patrně přestal vnímat čas a něco málo před 40. tahem mu došel čas.
Tonda Vavruška sehrál partii s domácím matadorem Vlastislavem Kozojedem, se kterým hrál naposled před padesáti lety. V partie získal kvalitu, jejíž přetavení ve výhru stálo Tondu hodně úsilí. Příště už by tu věž asi nebral…
Co k tomuto zápasu dodat? Prohru 3:5 a naprostý propadák zadních řad nikdo nečekal. Sestoupili jsme na druhou příčku průběžného pořadí v soutěži a příště si zase hezky zahrajeme, snad s lepším výsledkem!